Národní listy

Víkend prodloužený o státní svátek byl ve virtuálním prostoru naplněn prezidentem Zemanem. Napřed se Miuoš zviditelnil poměrně přesným překladem názvu jedné obskurní ruské punkové skupiny, která za své obdivuhodné výkony ve strkání kuřat do míst, kam se obvykle strká něco jiného a grupáčem v muzeu propracovaly k ceně Václava Havla.

(Chudák pan Václav, ten by se asi divil), pak Miuoš zpochybnil masakr na Národní 17.11.89 ( mmch, jak by se pak mělo říkat akci na Tchien an men) a nakonec se po vzoru Jyrky nechal zasypat vejci a jinými potravinami. Nu, co k tomu dodat. Miloš Zeman není mým koněm. Na jeho případě se ukázalo, že přímá volba je krávovina. Ale přesto. Byl zvolen a je to prostě prezident.

Takový, jakého vybrala většina i nám, kteří ho nemusíme. A právě v tom zvolení je to kouzlo demokracie. Žádné Rekonstrukce státu, Děkujeme odejděte, Vraťte nám stát či Miloš Zeman není mým prezidentem na tom nic nejen nezmění, ale navíc nemají žádnou legitimitu. Protože v systému parlamentní demokracie můžou akorát tak kvákat. Nechtějí vzít na vědomí, že platí hlas většiny a té se musí menšina podřídit i kdyby se jí to jak chtělo nelíbilo. A ani náměstí naplněné tisící nositeli jakýchsi někým vyrobených červených karet na tom nemůže nic změnit. Je to jen takový kašpárkový divadlo.

Prezidenta jsme si zvolili, tak ho tu máme. Dobře nám tak. Neměli jsme ho zvolit. Apropos. Ti lidé s červenými kartami jistě přišli dobrovolně vyjádřit svůj názor. Ovšem ty kartičky ba přímo čtvrtky v jejich rukách už tak spontánní nejsou. Někdo je musel připravit, někdo je musel distribuovat a hlavně - někdo je musel zaplatit. Celá ta akce je stejně hloupá jako kdysi Děkujeme, odejděte! Kdesi v pozadí opět vykukuje tragická havlovská nepolitická politika.

Jakoby se někam ztratilo to, co by právě ten červený dav mělo oslovovat. Třeba že se zasazoval o snížení DPH u léků, plenek a knih, to, že vetoval špatný zákon o lesních školkách, že navrhl zrušení špatného zákona o státní službě, to že je proti islámu. Zapomenuto. Řekl nahlas, jak se překládá název obskurní skupiny a podíval se jinak na 17.listopad. Komu se to hodí do krámu? Viděli jste "veřejnoprávní portrét" Miloše Zemana na ČT? záběry na gumáka  jedoucího na skateboardu, na týpky v maskách Zemana a Klause jedoucí v autě a na nějakého borce bez masky chodícího kolem čerpací stanice Lukoilu. Do toho tam byla část rozhovoru Michala Haška po ´Lánském puči´.

A komentáře poskytl samozřejmě Spurný, ten je jistota a nějaký děda, kterého neznám. Ten přišel s názorem, že Zeman nikdy nebyl demokrat a že je v podstatě nositelem odkazu Klementa Gottwalda. A režíroval to Robin Kvapil z Žít Brno. Osa Kamila Zlatušková - Robin Kvapil funguje.  Od dob TV krize a protěžování těch ideově správných brněnských dokumentaristů to může samozřejmě překvapit jen prosťáčka, co o ČT nezavadil. Jak asi mohl dopadnout pořad kde se k dotyčnému vyjadřovali režisér Sedláček, redaktor Respektu Spurný a další lidé z jednoho názorového okruhu...Výběrem hostů a prostřihy si plnili dotyční autoři své vnitřní zadání - udělat z portrétovaného debila... Začíná mi to připomímat normalizační TV. A tak nám představují prezidenta. Ať je to jak chce. Potácí se u klenotů, říká do rádia kunda, má jiný pohled na Ukrajinu. Ano, je za to kritizovatelný a ani mně se to nelíbí. Ale je to řádně zvolený prezident byť Hubálkovou třetinou blbců a zničit kvůli němu 25.výročí 17.listopadu je hovadnost. A tečka.

A dodatek z pera publicisty Štěpánka: Mladí lidé, kteří byli včera v ulicích, zřejmě žijí v romantické představě, že svojí antizemanovskou demonstrací navazují na sametovou revoluci z roku 1989. Nic není vzdálenějšího pravdě. V listopadu 89 se lidé bouřili proti totalitnímu společenskému systému a demonstrovali proti samozvaným vládcům, kteří si moc uzurpovali na základě tzv. diktatury proletariátu promítnuté do ústavního článku o vedoucí úloze KSČ. Dnešní protesty namířené proti Miloši Zemanovi naopak atakují politika, který svůj mandát získal v demokratické volbě. Plyne z toho jediné: dnešní demonstranti podkopávají demokratický systém. Vůbec tak nenavazují na listopad 1989, nýbrž na únor 1948.